Captive Mind 1.

5. prosince 2010 v 0:00 | снäитзllкä змirrз |  [FFs]
Captive Mind

Mladík otevřel oči a pocítil ohromnou bolest na zápěstí. Pokusil se rukama hnout ale nešlo to a bolest zesílila. Ze všech sil zvedl hlavu, aby se podíval, co mu tak bolestivě drží ruce nad hlavou. Najednou vedle sebe uslyšel neznámý hlas.
"Takže už jsi vzhůru..." promluvil tajemně hluboký hlas, vedle Billova propíchnutého ucha. " To byla doba, Bille."


" Kdo-kdo si? Jak znáš moje jméno? Proč -" Bill chtěl pokračovat, jenže jeho věznitel mu položil prst na rty, aby mlčel.
" Pšš! Moc otázek a málo odpovědí, které dostaneš. Jsem Tom. A ty jseš teď můj. Nikoho jiného."
" Ale já-" Bil se snažil protestovat, jenže Tom nechtěl nic slyšel. Chtěl cítit.
" Mlč!" Křiknul a po tmavém sklepě se to rozlehlo jako ozvěna v jeskyni. " Budeš  mě poslouchat. A jestli ne, bude to jenom horší."
" A-ale, já nevím...Co se-" Vykoktal Bill. Bál se. Byl vystrašený a nic nechápal. Nevěděl, jak se tady vzal. Nechápal, co má tohle znamenat. Nechápal hodně podstatných věcí.
" Ptáš se, co se stalo? Myslím, že je to teď jedno. Minulost nebudeš potřebovat, Bille. Máš tady mě. Nestačím ti snad?! Dlouho tu budeš mít jenom mě, tak si začni zvykat!" Zařval a zatahal Bila prudce a silně za dlouhé havraní vlasy, až mu jich pár vyškubl. Bill zavřeštěl a pod silou Tomovy ruky bolestivě zvrátil hlavu doleva. Tom znovu škubl a v Billově krku křuplo.
" Au! To - to bojí! Pusť! Tome, prosím!" Vzlykal Bill a v koutku oka mu tekla slza.
" Bolí tě to?" Zeptal se Tom. Těšilo ho vidět někoho trpět. A hlavně Billa. Moc se mu líbil. Vypadal jako někdo, kdo si žije na vysoké noze a byl krásný. Měl svou vlastní krásu.
Bill neodpovídal, jenom syčel bolesti a snažil se vykroutit ze sevření Tomových prstů. Byly ovšem zkušené a silné, takže křehký člověk jako byl Bll neměl šanci.
" Tak bolí?!" Zařval a zatáhl znovu, prudčeji. Bill měl hlavu bolestivě zkroucenou skoro až na studenou zem, na které seděl a byl opřený o kamennou stěnu sklepa. Bill nemohl bolestí odpovědět. Byl ochromený. Zatínal zuby a oči měl vytřeštěné.
" Tak odpověz!" Zakřičel a silně zatáhl. V krku mu opět bolestivě zakřupalo. Pro Billa to byla poslední kapka a jeho tělo už nesneslo větší bolest. Oči se mu zvrátily nahoru, tělo ochablo a Bill omdlel.
Tom se pousmál a povolil sevření. Otevřel ruku a na dlani měl hrstku černých vlasů.

***

"Billí, vstávej!" Zašeptal Tom vedle Billova ucha. " No tak. Prober se."
Bill se ani nehnul. Přicházel k vědomí, probouzel se, ale bál se otevřít oči. Bál se, co by ho čekalo a bál se, že když otevře oči, bude vědět, že tohle není jenom noční můra, jak doufal, ale že je to pravda. Že je uvězněný nějakým bláznivým psychopatem, který, jak říká, se jmenuje Tom. Co když ho zabije? Nebo ještě hůř - co když ho bude mučit, dokud neumře?
" No tak, sakra, probuď se!" Zařval Tom, kterému už došla trpělivost a dal Billovi facku. Ta ho probrala okamžitě a přinutila ho otevřít oči. Hnědé vyděšené oči se zabodly do očí stejné barvy, jenže ty byly agresivní.
" Hmmm... Už jsi vzhůru. Mám pro tebe překvapení...." Řekl Tom tajemně a potutelně se usmál.
" Jak víš, že se mi bude líbit?" Zašeptal spoutaný Bill a nedůvěřivě si Toma měřil pohledem.
" Nevím, ale doufám. A když ne, nevadí. Mě se to bude líbit určitě. Užijeme si to. Bude to... skvělé. Už se moc těším."
" Já žádný překvapení nechci. Nech si je."
" To nejde. Už jsem ho koupil." A s těmito slovy odešel ze sklepa. Bill zůstal ve sklepě sám. Svítilo tam pár lamp a osvětlovali tak, jak sklep veliký. Bylo tam hodně děsivých věcí. Byly tam biče, ostnaté "věci", o kterých ani Bill nechtěl vědět, co jsou a už vůbec ne vědět, k čemu slouží. Ten Tom v tomhle byl profesionál. Už to musel párkrát udělat. A víc než párkrát.
Bill se zamyslel. Musel ho unést. Unést od jeho života, rodiny, přátel... Unesl mu jeho život a změnil ho. I kdyby ho pustil, navždycky bude mít trauma. Jak dlouho ho tu bude držet? Co mu chce udělat?
" Už jsem tady." Vyrušil ho z jeho úvah Tomův hlas. " Stýskalo se ti?"
" No to určitě. S tím ani nepočítej."
" No to je jedno. Mám tady to překvapení," řekl Tom a přešel k Billovi. Na důkaz svých slov zamával Billovi před obličejem taškou, ve které bylo jeho překvapení. Hodil mu ji do klína a začal se v ní hrabat.
" Mám tu hodně věcí. Ale dneska chci jenom tu jednu," zašeptal mu do ucha a vytáhl černý bič. " No, možná ještě jednu." Dodal a vyndal nůž. " To kdyby se ti nechtělo."
" Nechce se mi. A nechci, abys mě mlátil bičem jako nějaký zvíře. Jsem člověk."
" Ne. Jsi moje zvířátko. Budu si s tebou dělat, co chci. Jsi můj. Jen a jen můj."
" Ne! Nejsem tvůj! Nejsem zvíře!" Trval si na svém Bill a kroutil hlavou.
" Opravdu? Opravdu nejsi zvíře? Tak proč máš kroužek v nose jako býk? Jestli nejsi zvíře, tak pojď, vyndáme ho."
Bill přestal kroutit hlavou a vyděšeně se podíval na Toma, který se tvářil velice vážně. Tohle přece nemohl myslet vážně.
" C-cože? Jako.... Jako že my ho vytrhneš? Zbláznil ses? Vždyť mě to bude zasraně bolet!" Zavřeštil Bill.
" A o to mi právě jde."
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Anett.S Anett.S | 5. prosince 2010 v 1:08 | Reagovat

Miluju povídky kde je Tom hajzl ^^ :D
Zajímá mě jak se to bude vyvíjet dál. ;))

2 Lenna W.K.T. Lenna W.K.T. | Web | 5. prosince 2010 v 1:35 | Reagovat

tvl tak to je soda xDDDD až bude další díl tak to hoď na fb xD tvl napínavý jako kšandyyy xD

3 Saya Saya | Web | 5. prosince 2010 v 14:48 | Reagovat

Heh! To se mi moooc líbí! Už se těším na další díl! xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama